Zlato

Kde nakupovat investiční zlato

V zahraničí prodávají investiční zlato specializovaní prodejci a mincovny. Nejčastěji se objednávky vyřizují přes internet který dovoluje nejrychlejší zpracování transakce s ohledem na neustále se měnící cenu zlata. Nejznámnější jsou americký Kitco a japonský Mitsuco.

U nás můžete investiční zlato nakupovat i v malém množství. Nejlépe prostřednictvím zavedených numismatických obchodů. Řada z nich má nabídku na Internetu taky. Investiční zlato je navíc osvobozeno od DPH.

Nejvýhodnější ceny investiční zlato nabízí www.Zlate-Mince.cz který vedle mincí nabízí i švýcarské zlaté cihly. Ty se dnes vyrábí už ve váze 5 gramů v vyšších a jsou proto dostupné opravdu pro každého.

Jsou nejen dobrou investicí ale taky originálním dárkem.

Zdroj: http://numisma­tika.mince.sweb­.cz

Klíčovou referenční hodnotou je pro cenu zlata tzv. „London Gold Fixing“, který jak už napovídá název se stanovuje v Londýně. Fixing čili stanovení ceny zlata se odehrává již od roku 1919 v sídle N.M. Rothschild & Sons Ltd.



Jak tento letitý rituál vlastně probíhá?

Během fixingu je v jedné místnosti pohromadě 5 zástupců členú „Fixing“ a každý má před sebou na stole malou britskou vlajku tzv. Union Jack" Chairman fixingu tedy N.M. Rothschild navrhne „otevírací cenu“, kterou jednotliví členové oznámí přes telefon na své dealing roomy. Poté jsou členové tázani, kdo chce nakupovat a kdo prodávat a jaké množství neboli kolik zlatých cihel (o váze 400 tojských uncí). Jestliže nejsou vyrovnány nabídka a poptávka tak Chairman mění cenu až je dosaženo vyrovnání. Položením vlajky členové oznamují, že akceptují nabízenou cenu. Fixingu je dosaženo až tehdy, kdy vlajky všech zástupců jsou položeny na stole. Průměrně se na fixingu zobchoduje kolem 20 tun zlata. Během dne se konají dva fixingy – první v 10.30 dopoledne a ten druhý v 15.00 hod.Mezi nynější členy fixingu patří: Fixing Chairman čili N.M. Rothschild & Sons, Bank of Nova Scotia – Scotia Mocatta, Deutsche Bank AG, HSBC Bank a Societe-Generale.



Mezinárodní obchod se zlatem se děje 24 hodin denně a to přes obě hemisféry. V Londýně se investiční zlato obchoduje od cca 7.15 hod do 19.15 hod a během odpoledne se napojuje New York, který zase poté předává „štafetu“ na Dálný Východ tedy Tokyo, Hong Kong či Singapore. Předmětem obchodů je mnohem větší množství zlata nežli ve fixingu – nicméně fixing je referenční cenou a to již po více než 85 let. 

Zdroj: http://numisma­tika.mince.sweb­.cz

Proč nakupovat investiční zlato ?

US dolar oslabuje a je na cestě k dalšímu oslabení. Důvodem je současná politika administrativy Bílého domu tj. oslabit dolar a pomoci tak americkému exportu.. Není proto nic pozitivnějšího pro vzestup ceny zlata něžli oslabování dolaru. Celosvětově výrazně klesá důvěra v americký dolar a dolarově denominovaná aktiva. Současný vývoj ukazuje, že oslabování dolaru má ještě gradaci před sebou. Má se za to, že zahraniční investoři ještě nezačali ve velkém „stahovat“ svoje investice z USA – jakmile toto nastane lze předpokládat výrazný pokles americké měny. Poté poroste cena zlata na mězinárodních trzích.

Inflace nemůže být daleko. Současná politika centrální banky USA tj. Federálního rezervního systému („dále Fed“), ale spíše snaha vlády „zvednout“ ekonomiku vede k tzv. „loose money policy“ a výsledkem je inflace. A kam jde potom cena zlata ? Ano, jde nahoru tzv. „na sever“ – učebnicový příklad se stal v r. 1979, kdy inflace vyletěla nad 13% a cena zlata dosáhla svého maxima tj. USD 850 za trojskou unci.

Nastane oslabení kupní síly obyvatelstva. Přední američtí ekonomové se na základě posledních údajů domnívají, že dojde k poklesu americké ekonomiky a to zejména vlivem obrovského nárůstu zadluženosti a to jednak z titulu hypotečních úvěrů a dále spotřebitelských úvěrů. Již nyní je jasné, že poslední údaje o zadluženosti překonaly očekávaná maxima. Dluhová služba bude pro mnohé lidi nepřekonatelným problémem.

Úrokové sazby půjdou nahoru. V současné době jsou celosvětově úrokové sazby povětšinou na historických minimech – v USA např. na 40-letém minimu. To samozřejmě motivovalo lidí k vypůjčování a následnému utrácení a to již ve formě nemovitostí, aut či spotřebního zboží. Dříve nebo později však centrální banky zvednout základní úrokové sazby a pak nastanou dlužníků (v případě nesplácení tak i jejich věřitelům ) těžké časy.

Americký vládní deficit se pomalu začíná vymykat kontrole. Doposud nejvyšší historický deficit byl v r. 1992 a to USD 290 mld. Pro r. 2004 se plánuje deficit přes USD 500 mld…. Hodnota těchto ukazatelů ukazuje, že pád dolaru a dolarově denominovaných aktiv je poměrně nevyhnutelný…

Investoři usilovně hladají vyšší výnosy pro své investice. Jak bylo zmíněno jsou celosvětově úrokové sazby na nejnižších úrovních za desítky let. Nyní se dostávají investoři do negativních výsledků tj. po odečtení inflace od výnosů depozit příp. depozitních certifikátů či jiných instrumentů z oblasti cenných papírů.

Investiční poptávka po zlatu akceleruje. Cena zlata vzrostla jen za r. 2003 o více než 25%.Je docela možné, že se bude opakovat r. 1980 a cena zlata dosáhne USD 850/trojskou unci. Nedávno se objevily v americkém odborném tisku názory analytiků, ža v dnešní politicky i ekonomicky značně nejisté době je možné vidět reálně i cenu zlata nad USD 1000/trojskou unci…..

Rostoucí neinvestiční poptávka po zlatě. V uplynulých několika posledních letech vzrostla poptávka po zlatě od sektoru klenotnictví, elektroniky, průmyslu a výroby mincí. Tato poptávka překročila poměrně výrazně objem zlata generovaného zlatými doly. Tento nesoulad byl vyrovnán zlatem z centrálních bank – odhaduje se, že cca 30–50% objemu zlata, které bylo původně součástí rezerv bank bylo bankami prodáno a na konci tohoto řetězce použito výše zmíněnými sektory pro jejich výrobní a obchodní aktivity. Předpokládá se, že v současném ekonomickém prostředí stoupne opět poptávka bank po zlatých rezervách a proto je zde opět předpoklad pro růst ceny zlata.

Prudce rostoucí poptávka po zlatě v Číně. Nyní je opět možné obchodovat a vlastnit v Číně investiční zlato. Je zde tedy rostoucí potenciál pro trh mající 1,3 mld lidí toužících vlastnit investiční zlato.Je známo, že v Číně je zejména díky rostoucí ekonomice mnoho nových milionářů, kteří budou chtít svoje investice bezpečně uložit a hje téměř jisté, že poptávka po zlatě v Číně poroste. Odhaduje se, že roční poptávka po zlatě se blíží 500 tunám.

Válka s terorismem. Je to velmi depresivní úvaha, ale bohužel je poplatná době ve které žijeme – od útoku na New York mnoho lidí na světě uvažuje velmi odlišně – opatrnost je hlavním motivem jednání. Proto se pozornost lidí bude stále více upírat ke zlatu, jako investici která platí stále a je akceptována kdekoliv na světě a v podstatě popírá jakekoliv hranice – je opravdu tzv. všeobecným ekvivalentem.

Zdroj: http://numisma­tika.mince.sweb­.cz

Po dlouhou dobu sloužilo zlato uložené ve státních bankách jako zlatý standard, garantující hodnotu státem vydávaného oběživa. Po druhé světové válce význam zlata jako devizy postupně klesal a zcela tuto funkci přestalo plnit až v roce 1971. Při obchodování se zlatem pro bankovní účely bývá zvykem označovat jeho hmotnost v trojských uncích, což je stará jednotka odpovídající 31,103 g.

Zlato je možné používat jako investiční nástroj, lze nakoupit tzv. investiční zlato, které je dle evropské legislativy osvobozeno od DPH. Pro tyto účely vydávají světové mincovny novoražby a zlaté slitky (cihly). Vynikají tím, že v malém objemu koncentrují velkou finanční hodnotu a mají často i značnou estetickou hodnotu.

 Investiční zlato

Investiční zlato je zvláštní forma zlata, která je používána jako investiční nástroj podobně jako například cenné papíry. Jedná se především o zlaté mince a slitky (cihly), které nejsou kupovány ze sběratelských, numismatických důvodu, ale jako investice tj. k uložení papírových peněz.

Historie

Zlato bylo využíváno jako jistá forma peněz přinejmenším od roku 560 před Kristem až do konce Bretton-Woodského systému v roce 1971. Bylo používáno k přechování hodnoty jak jednotlivci tak státy během celé této éry.

Od konce Bretton Woodského systému zlato zásadně ztratilo svoji roli jako forma platidla. Je ale pořád považováno za nositele hodnoty a to především v dobách krizí.

Zlato jako finanční aktivum

Zlato a jiné cenné kovy jsou aktiva, jak hmotná tak, likvidní (jednoduše obchodovatelná) na rozdíl od nemovitostí, která jsou hmotná ale nejsou likvidní.

Vezmeme-li v potaz jeho vysokou hustotu a hodnotu, uchování a přemísťování zlata je velmi jednoduché. Zlato nerezaví. V minulosti bylo taky velmi jednoduché ověřit, že mince měly deklarovanou hustotu zlata díky Archimédově zákonu. Dnes jsou ale některé kovy těžší než zlato, ale zato jsou levnější. Zatímco si někteří myslí, že zlato je něčím výjimečné na základě jeho kulturní hodnoty a použití jako peněz, jiní považují zlato za podobnou komoditu jako měď nebo olovo.

Fyzický nákup zlata

Anglický termín pro lidi nakupující fyzické zlato do svého osobního vlastnictví se říká „gold bugs“ (zlatí brouci). Nakupují zlato ve víře, že se současný monetární a finanční svět zhroutí a jenom zlato si uchová svoji hodnotu. Mezi jiné důvody nákupu zlata může patřit snaha schování hodnoty například před rodinnými členy nebo před daňovými úřady.

Investoři, kteří chtějí získat zlato do svého vlastnictví je mohou nakoupit ve formě zlatých mincí nebo zlatých slitků (cihel, anglicky bars). Zlaté mince, které v současné době vydává Česká národní banka se takto také daly použít, ale v poslední době je po nich mezi sběrateli taková poptávky, že jejich tržní cena vysoko převyšuje cenu obsaženého drahého kovu.

V reakci na osvobození investičního zlata od DPH vzniklo v ČR několik firem, které s investičním zlatem obchodují přes internet.

Nákup zlata kvůli jeho ceně

Nakup zlata je také možné provést bez jeho fyzické dodávky a to prostřednictvím takzvaných zlatých certifikátů nebo zlatých fondů (např. Central Fund of Canada – ticker CEF), který drží fyzické zlato a stříbro v alokované podobě. Některé investiční strategie považují nakup zlata za formu diverzifikace portfolia. Zlato může být zahrnuto v portfoliích jako forma zajištění proti katastrofám, které mají normálně negativní vliv na ostatní investiční instrumenty.

Z pohledu obchodníka obchodujícího měny je nákup zlata podobný měnové spekulaci. Například pokud se předpokládá, že dolar brzy oslabí, pro obchodníka, který obvykle obchoduje v dolarech může být nákup zlata a jeho pozdější prodání realizace zisku, pokud se předpoklad poklesu vyplní.

Další možností jak investovat do zlata je nákup ETF obchodovaného na burzách v Londýně či New Yorku, založení účtu u e-gold či podobných služeb nebo účast na Perth Mint Certificate programu (od 10 tis USD).

Do zlata lze investovat např. i pomocí warrantů – v takovém případě však vyrovnání probíhá ve finanční podobě a k fyzickému dodání kovu nedojde.

Typy investorů do zlata

Můžeme rozdělit investory do zlata do následující skupin: Nákupci aktiv Lidé, kteří schovávají bohatství Centrální banky Měnoví spekulanti Finanční instituce Zlatí brouci (gold bugs – viz výše) Liberálové Ropní spekulanti Zajišťovatelé portfólií Spekulanti

Cena zlata

Obvyklé měřítko pro cenu zlata je známo jak „London Gold fixing“, což je telefoních setkání zástupců firem obchodujících se zlatem. Dále existuje aktivní intradenní obchodování zlata, které se odvozuje od cen na světových burzách zlata.

Aktuální cenu zlata lze zjistit např. na www.kitco.com

Trojská unce nebo taky Troyská unce (v angličtině Troy weight nebo Troy ounce) je tradiční jednotka hmotnosti zlata. Byla pojmenovaná podle hmotnostní jednotky užívané ve středověku při trzích ve francouzském Troyes.

1 trojská unce = 31,1034807 gramů 32,15 trojských uncí = 1 kilogram

Zlatý standard (angl. Gold standard) je základní pravidlo v měnovém systému, kde standardním ekonomickým měřítkem je zlato. Měna, která je používána jako jednotka zúčtování, je odvozována od váhy zlata, která se v ideálním případě nemění.

Charakteristika

Při používání zlatého standardu je měna tvořena buď mincemi raženými z přesně definovaného množství zlata nebo bankovkami u kterých se emitent zaručuje splatit jejich hodnotu zlatem.

Zlatý standard může být buď interní, při kterém tuzemští držitelé bankovek mohou požadovat splacení ve zlatě, nebo mezinárodní, kdy o tuto výměnu může žádat omezený počet subjektů např. centrální banky. Měny, které jsou kryté fixním množstvím zlata, mají mezi sebou pevný směnný kurz. Cílem zlatého standardu je předcházet inflačnímu zvyšování peněz v oběhu. Užívány byly obě formy zlatého standardu jak interní tak mezinárodní.Měny zlatého standardu byly často používány jako peněžní jednotky, vůči kterému byly porovnávány méně stabilní měny.

Současnost

V současném hlavním proudu ekonomických učení je zlatý standard považován za nevhodný, protože je spojován s kolapsem světové ekonomiky na konci 20. let 20.století a agregátní cenová hladina je lépe řízena prostředky úrokových sazeb, dodávek peněz a řízení měnové báze. I když se zlatý standard v současné době neužívá, má své zastánce (například amerického libertariána a kandidáta na prezidenta Rona Paula), kteří požadují jeho obnovení a tvrdí, že zlato je jediné univerzální měřítko hodnoty a zlatý standard zabraňuje inflaci neboť neumožňuje dávat do oběhu neomezené množství peněz, což vytváří pevný teoretický základ pro měnový systém. Avšak USA se zavedení zlatého standardu brání, protože by ztratila dohled nad penězi a nemohla by tisknout peněz tolik, kolik si žádá a potřebuje. Jelikož téměř všechny akciovie, komodity se obchodují v dolarech USA si může dovolit (a svého práva s využívá) tisknout peněz víc, než je jejich potřeba v zemi. A tak nejenom každá hospodářská krize v USA se projeví ve světě ale i válka. Tvrdí se, že Vietnam byl zaplacený celým světem..

Historie

Od dávných dob existují různé měnové systémy, které bývají označovány jako „zlatý standard“ přičemž nejznámější zřejmě jsou „klasický zlatý standard“ z let 1871 – 1914 a Brettonwoodský měnový systém z let 1945 – 1972. Návrat zlatého standardu v hlavních ekonomikách není považován za proveditelný, nicméně má mnoho stoupenců zejména z řad přívrženců Rakouské školy a monetaristů a je důležitým pojmem pro měnovou politiku a měnovou teorii.

Využití zlata v zubní lékařství

Zlato je již dlouhou dobu součástí většiny dentálních slitin, tedy materiálů sloužících v zubním lékařství jako výplně zubů napadených zubním kazem nebo pro konstrukci můstků a jiných aplikacích. Důvodem je především zdravotní nezávadnost zlata, které je natolik chemicky inertní, že ani po mnohaletém působení poměrně agresivního prostředí v ústní dutině nepodléhá korozi. Čisté zlato je však příliš měkké a proto se v aplikují jeho slitiny především s mědí, stříbrem, palladiem, zinkem, cínem, antimonem, někdy je součástí dentální slitiny také indium, iridium, rhodium nebo platina.

Vzhledem ke své vynikající elektrické vodivosti a inertnosti vůči vlivům prostředí je zlato velmi často používáno v mikroelektronice a počítačovém průmyslu. Hlavním oborem využití zlata je zde především zajištění dlouhodobé a bezproblémové vodivosti důležitých spojů v počítači (např. kontakty mikroprocesoru). Pro tyto účely se příslušné kontaktní povrchy elektrolyticky pokrývají tenkou zlatou vrstvou.

Zlato (Aurum, značka Au) je fyzicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy. Již od dávnověku byl používán pro výrobu dekorativních předmětů a šperků a jako měnová záruka při emisích bankovek. V současné době je navíc důležitým materiálem v elektronice, kde je ceněna jeho vynikající elektrická vodivost a odolnost proti korozi. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí.

Nejbohatší světová naleziště jsou v jižní Africe, na Uralu, v Austrálii; valouny zlata (nugety, až kilogramové) v Kanadě a na Sibiři. V Česku jsou zlatonosné žíly mj. ve středních Čechách (např. Jílové u Prahy, Roudný), v Jeseníkách (Zlaté Hory) a v okolí Kašperských hor, na Slovensku u Kremnice.

V současné době jsou rýžovatelná ložiska zlata již prakticky vyčerpána. Těží se proto ložiska, kde je zlato velmi jemně rozptýleno v hornině a kov je z horniny získáván hydrometalurgicky. Proces spočívá v jemném namletí horniny, aby se do kontaktu s loužicím roztokem mohla dostat většina přítomných mikroskopických zlatých zrnek. Namletá hornina se potom louží buď kyselým roztokem s vysokým obsahem chloridových iontů a oxidačním prostředím (např. sycení plynným chlorem nebo přídavky kyseliny dusičné) nebo naopak roztokem alkalických kyanidů za probublávání vzdušným kyslíkem. Z loužicího roztoku se poté zlato získává redukcí, např. průchodem elektrického proudu roztokem – elektrochemicky, kdy se kovové zlato vyloučí na záporné elektrodě – katodě. Redukci je možno provést i chemicky přídavkem vhodného redukčního činidla (hydrazin, kovový hliník apod.).